Zámek pánů z Říčan

První písemná zmínka o pelhřimovském zámku se váže k roku 1550, kdy Adam Říčanský z Říčan nechal zbourat dva měšťanské domy na náměstí stojící vedle čp. 13, aby tak polohou svého nově budovaného sídla naznačil svůj odstup od městských obyvatel. Do té doby nebylo v Pelhřimově žádné vrchnostenské sídlo ani radnice. Po požáru roku 1561 byl zámek přestavěn. Další přestavba proběhla v letech 1565 – 1572, už po vykoupení města z poddanství, kdy Říčanští zámek opustili. Zámek zůstal prázdný až do roku 1582, kdy sem bylo přestěhováno sídlo městské rady, jíž do té doby jako radnice sloužil dům čp. 80. Po dalším požáru o sto let později byl zámek přebudován s ohledem na potřeby městské rady, tehdy byla přistavěna budova věznice. Obrovský požár v roce 1766 zničil z valné části i budovu zámku. Rekonstrukce byla velmi nákladná a trvala až do roku 1770. Finanční těžkosti provázely celou přestavbu, nakonec se ji však podařilo dokončit a zámek získal podobu, v jaké ho známe dnes. Radní zde zasedali až do roku 1849, kdy do zámku přesídlil c. k. okresní soud. Změna funkce objektu změnila také jeho průčelí. Na fasádě se objevil štukový císařský znak jako znamení sídla c. k. soudu. Pískovcové sochy Ochrany a Spravedlnosti, původně stojící na balkóně, který se táhl přes celé první patro, byly pro jeho zchátralost sejmuty a po stržení balkónu přemístěny do výklenků v přízemí zámku.

Poté, co byla pro okresní soud postavena samostatná budova, bylo pro zámek hledáno nové uplatnění a městská rada jej od roku 1908 propůjčila Muzejnímu spolku k umístění sbírek. Na činnost Muzejního spolku navázalo po převratu 1948 Vlastivědné muzeum, později Okresní muzeum, a nyní zde sídlí Muzeum Vysočiny Pelhřimov.

V dolních klenutých prostorách zámku bývala konírna, později obecní váha, hasičská zbrojnice, konzervátorská dílna a dnes jsou tyto místnosti využívány jako výstavní síň. Nejvýznamnější a nejkrásnější prostorou zámku je freskový sál, původně tabulnice pánů z Říčan.

zdroj: www.muzeumpe.cz