REKORDMAN ROKU 2025: výroční rekordmanské ceny předávané v Praze ve Valdštejnské zahradě (sídle Senátu Parlamentu ČR)

Svůj titul si vítězové jednotlivých kategorií převezmou 14. 6. ve městě rekordů při vyvrcholení 35. festivalu rekordů, ale někteří již při jeho letošním zahájení v úterý 27. května v zahradním sále SALA TERENA ve Valdštejnské zahradě – pod záštitou předsedy zde sídlícího Senátu Parlamentu České republiky Miloše Vystrčila. Pokusů o zápis do České knihy rekordů a Databanky českých a světových NEJ… zaznamenala Agentura Dobrý den a Muzeum rekordů Pelhřimov v uplynulém roce na dvě stě. Z nich mnohé vskutku pozoruhodné. Držiteli ocenění, která budou slavnostně předána z rukou senátorů, vévody Valdštejna a představiteli Pelhřimova – města rekordů v Praze, se v jednotlivých kategoriích za následující počiny stali:

REKORDMAN ROKU – kategorie MUŽI

První přechod Aljašky na lyžích

Jan Francke, sportovec a dobrodruh z Jablonce nad Nisou, se stal prvním Čechem a druhým člověkem na světě, který dokázal překonat na lyžích nástrahy zimní divočiny v rámci extrémního závodu Iditarod Trail Invitational na Aljašce. Trasu z Achorage do Nome k Beringovu moři, kterou v 23leté historii závodu do té doby nikdo na lyžích nedokončil, překonal 25. 2. – 22. 3. 2024 za 25 dnů a 38 minut. Účastníci tohoto ultramaratonu si vše potřebné k přežití v divočině vezou sami na saních (hmotnost 16,5 kg) a nesou v batohu (6 kg), přičemž Jan Francke urazil celkem 1529 km při průměrné denní vzdálenosti 60,8 km a rychlosti pohybu 6,1 km/hod.

REKORDMAN ROKU – kategorie ŽENY

Nejvíce vydaných knižních titulů od jedné autorky

Mgr. Zuzana Pospíšilová (nar. v r. 1975), původním povoláním dětská psycholožka, je autorkou 283 knižních titulů, které byly v letech 2005–2023 vydány u různých nakladatelů. Jedná se především o tvorbu pro děti, jako např. leporela, pracovní sešity, dětské příběhy nebo knihy pro první čtení. Některé pohádky se dočkaly i rozhlasového zpracování. Mezi nejznámější autorčina díla se řadí knižní řada s názvem Kouzelná třída, jejíž 12. díl vyšel v lednu 2024.

REKORDMAN ROKU – kategorie ZRUČNOST

Největší kolekce unikátních hudebních nástrojů

Ľudovít Bari, pražský sochař, malíř a designer, který bývá označován za houslového inovátora, vytvořil kolekci 22 strunných hudebních nástrojů zcela nových a neobvyklých tvarů. Jedná se o třináctery housle, pět viol a čtyři violoncella, které nejsou klasickými hudebními nástroji, ale spíše výtvarnými díly, ovšem plně funkčními. Unikáty, jejichž těla jsou vyrobena z jednoho kusu dřeva, a to výhradně pomocí řezacích nožů a dlát, byly prezentovány v pořadu australské TV stanice BEYOND 2000, který byl odvysílán v 82 státech světa. Jako materiál na výrobu byl většinou použit smrk, ale také modřín, javor, mahagon, nebo eben. Na kolekci, která byla zapsána do České databanky rekordů pracoval autor od roku 1990.

REKORDMAN ROKU – kategorie REKLAMNÍ REKORD ROKU

Největší množství vyrobeného slámového vína

Vinařství Oldřich Drápal se již 20 let věnuje jako své hlavní činnosti výrobě slámového vína. Za tuto dobu vyprodukovalo již 63 300 litrů tohoto speciálního druhu vína v celkem 89 šaržích vyrobených z 24 různých odrůd vinné révy. Jelikož se jedná o přívlastkové víno, musí mít každý vyrobený druh také certifikát s číslem šarže a informacemi o vyrobeném množství. Tou největší byla šarže 0104 z roku 2004, jež byla vyprodukovaná v množství 2600 litrů a jednalo se o slámové víno z odrůdy Rulandské šedé. Vinařství je mimo jiné držitelem ocenění Regionální potravina za výrobu rosolu ze slámového vína a rekordman byl v roce 2020 uveden do síně slávy Českého a Moravského vinařství. Jeho vína jsou vysoce hodnocena jak na tuzemských, tak na zahraničních výstavách.

REKORDMAN ROKU – kategorie TÝMOVÝ REKORD

Běh na 5 km v hasičském zásahovém obleku s aktivní dýchací maskou

TFA tým Praha při SDH Praha Satalice ve složení Josef Mandys, Michal Fabián a Vladimír Židlický dokázal v rámci akce T-Mobile Olympijský běh společně uběhnout vzdálenost 5 km v kompletním hasičském zásahovém obleku (přilba, bunda, kalhoty, boty a dýchací přístroj) v čase 37:22 min. Ve chvíli, kdy družstvu docházel vzduch, přivezl pomocník další láhev a za běhu ji vyměnil. Každý z běžců spotřeboval celkem 2,5 láhve.

REKORDMAN ROKU – kategorie HUDEBNÍ POČINY

Koncert největšího počtu společně zpívajících pěveckých sborů a zpěváků za doprovodu symfonického orchestru

Český rozhlas Vltava a Český rozhlas D-dur ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu uspořádaly koncert Tisíc hlasů adventu, při kterém společně vystoupilo 40 amatérských sborů z celé republiky. 842 sboristů zazpívalo ve Smetanově síni Obecního domu v Praze společně s předními českými sólisty pod taktovkou šéfdirigenta rozhlasových symfoniků Petra Popelky slavné sborové skladby české i evropské hudby (celkem 13 děl). Společně s orchestrem a sólisty vystoupilo při této mimořádné hudební události pořádané k Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany celkem 906 účinkujících, a to ve dvou koncertech vysílaných v přímém přenosu Českého rozhlasu D-Dur a Českého rozhlasu Vltava a České televize (ČT Art). Rekordu, který byl následně zaregistrován do České databanky rekordů Agentury Dobrý den, spravující Muzeum rekordů Pelhřimov, bylo dosaženo 22. prosince 2024 v Praze.

REKORDMAN ROKU – kategorie Rekordy obcí a měst

Největší historická sbírka textilních rukavic

Národopisné a textilní muzeum Aš je majitelem a správcem sbírky 26 563 půlpárů tzv. stávkových rukavic, které sloužily jako vzorky pro sériovou, nebo kusovou výrobu. Každý ze sbírkových předmětů je pečlivě zaevidován, přičemž v době registrace rekordu bylo již 15 555 kusů zpracováno. Pro každou evidovanou rukavici je tak vytvořena vlastní evidenční karta, obsahující všechny informace o rukavici a jejím výrobci (např. o použitém materiálu, barvě, různorodých ozdobných aplikacích, rozměrech…). Rukavice, které jsou zčásti vystavené v expozici a z větší části uložené v depozitáři muzea, dokumentují rozvoj, ale i následný úpadek výroby těchto ve své době nepostradatelných oděvních doplňků. V 1. polovině 20. století zdejší výrobci rukavic zásobovali evropský trh, vyváželi i do Ameriky a Kanady. Výrobou rukavic a jejích částí se jich v Aši zabývalo na dvě desítky. V roce 1946 byli vyhláškou Ministerstva průmyslu jednotliví výrobci včleněni do národního podniku Tosta v Aši. O 50 let později (v červenci 1996) rozhodla valná hromada společnosti o návrhu na likvidaci. Konfekční provozy se staly součástí s.r.o. Tostex, která v tradici výroby rukavic pokračovala až do roku 2017. Největší sbírka svého druhu, která je postupně digitalizována, byla z podnětu Knihovny, Muzea a Informačního centra Aš, příspěvková organizace, zaevidována do České databanky rekordů 27. února 2024 v Aši.

kategorie REKORDMANSKÁ SÍŇ SLÁVY

Nejdéle nepřetržitě působící divadelní dvojice komiků

Divadlo Semafor (SEdm MAlých FORem) založili v roce 1959 Jiří Suchý a Jiří Šlitr, čímž prakticky přes noc vznikl hudební a divadelní fenomén, veleúspěšné a lidmi milované divadlo, na jehož představení se stály předlouhé fronty a jehož hlediště je pravidelně vyprodané dodnes. Moudra a fóry ze semaforských her se šíří mezi lidmi a semaforské hity jako Pramínek vlasů, Včera neděle byla, Krajina posedlá tmou, Malé kotě, Marnivá sestřenice, Sluníčko nebo Klokočí zlidověly.
Avšak 26. prosince 1969 Jiří Šlitr zemřel a tím se uzavřela slavná éra dvojice komiků Suchý + Šlitr.
Pět měsíců nato stanula na scéně Semaforu plachá dívenka s kytarou – Jitka Molavcová. V recitálu Jiřího Suchého s názvem Ten pes je váš? vystupovala jako host. 21. dubna 1971 dostala roli ve hře Čarodějky, jejíž součástí byla variace na téma Erbenovy balady Svatební košile. Ta se stala posléze součástí muzikálu Kytice. Hra Čarodějky byla úspěšná (201 repríz). Když po čase ze Semaforu odešla Naďa Urbánková, která hrála s Jiřím Suchým dvojici krále a jeho choti, nastoupila Jitka Molavcová na její místo. To však byla jen krátká epizoda, protože hra už tou dobou směřovala k derniéře.
Pak přišla na řadu Kytice, hra o šesti baladách. Tento muzikál Ferdinanda Havlíka a Jiřího Suchého měl premiéru 14. března 1972 a Jitka Molavcová v něm hrála významné role hned v několika baladách. K derniéře došlo po 596 reprízách, ale pak následovaly další verze. Kytice posléze dosáhla 897 repríz a na repertoáru Semaforu zůstává dodnes (od roku 2009 už v poslední verzi vystupují Jitka Molavcová s Jiřím Suchým jako dávno známá partnerská dvojice komiků).
Toto partnerství vzniklo 8. prosince 1972 v komedii Zuzana v lázni. Tehdy ještě duo Molavcová–Suchý vystupovalo v triu s Josefem Dvořákem, stejně jako v muzikálu Elektrická puma (premiéra 30. dubna 1974). Po odchodu Josefa Dvořáka ze Semaforu stála na scéně dvojice Molavcová + Suchý už samostatně. Od premiéry hry Smutek bláznivých panen v roce 1977 až dodnes jsou partnery naplno. Bezmála půl století (byť na prknech divadla Semafor se Jitka Molavcová a Jiří Suchý potkávají ještě déle – už od r. 1970).

kategorie SVĚTOVÉ UNIKÁTY Z ČESKÉ KNIHY REKORDŮ

Nejvíc deskových reliéfních obrazů českých panovníků a jejich žen

Jarmila Haldová ze Sedloňova, výtvarnice věnující se grafice, malování a reliéfní a figurální tvorbě ze dřeva, je autorkou 132 děl vznikajících mezi lety 1990 a 2024 a zachycujících v ucelené řadě všechny české panovníky a jejich manželky. Reliéfy vyřezané z lipového dřeva mají rozměry 30 x 50 cm, jsou kolorovány temperovými barvami a vynikají hravostí, vtipem a barevností. Prvním ze zobrazených je v chronologickém uspořádání kníže Bořivoj I. a jeho choť sv. Ludmila, následuje Spytihněv I., posledním je Karel Habsburský a jeho žena Zita. Kolekce panovníků, jež je vystavena v místě, kde rekordmanka žije, v obci Sedloňov, byla ještě před kompletním dokončením vystavena na řadě významných míst České republiky (v sídle Senátu, v Plzni, Hradci Králové, Kroměříži, Opočně, Pardubicích…). Počin, na němž autorka pracovala 34 let, byl zaregistrován do České databanky rekordů Agentury Dobrý den Pelhřimov při příležitosti vernisáže první výstavy zcela kompletního díla v budově Obecního úřadu v Sedloňově.

Největší zlatá mince

K jubilejnímu výročí vzniku národní měny (tedy ke 100 letům česko-slovenské koruny) vydala Česká národní banka unikátní minci v nominální hodnotě 100 000 000 Kč. Vyrobena je ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 130,24003 kg, její průměr 535 mm a síla 48 mm. O její zhotovení se postarala Česká mincovna ve spolupráci s rakouskou mincovnou Münze Österreich. Vzhledem k velikosti mince nebylo možné použít rovnou formu k odlití reliéfu. Proto byla zvolena technika frézování z odlitku. Nešlo použít ani sádrový model v jednom kuse, bylo nutno jej rozřezat na čtyři části, následně naskenovat a v počítači s maximální možnou, až nepředstavitelnou přesností ve speciálním programu dát znovu dohromady a vytvořit podklady pro frézování – to bylo prací Münze Österreich. Po něm předvedli v průběhu 500 hodin rytci a proofařky společnosti Česká mincovna nevídaný um, trpělivost a nasazení. Zahlazovali stopy po obrábění, části mince vtiskávali lesklý vzhled, podkladu pod členitým reliéfem zase naopak zrnitý, aby lesklé části vynikly. Výsledkem je unikátní, největší zlatá mince v Evropě.
POPIS:
Na lícní straně mince je uprostřed mincovního pole ztvárněno logo České národní banky „ČNB“, které částečně překrývá zobrazení kolku hodnoty 1 K z roku 1919. V horní části mincovního pole se nacházejí štíty s heraldickými zvířaty z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vlevo od něj moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. Pod spodní částí loga je vyobrazen motiv z rubové strany československé padesátihaléřové mince z roku 1921, dva svazky klasů ovinuté stužkou. Štíty s heraldickými zvířaty a svazky klasů jsou spojeny z levé a pravé strany lipovými listy do kruhové kompozice. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „100 MILIONŮ Kč“ je umístěno ve spodní části mincovního pole. Po obvodu mince je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Jednotlivá slova jsou od sebe oddělena hvězdičkami. Při levém dolním okraji mince se nachází značka společnosti Metalor, která je tvořena trojúhelníkem se zaoblenými vrcholy, písmeny „m“ a „p“ uvnitř trojúhelníku a textem „ESSAYEUR FONDEUR“ vně trojúhelníku a značka Münze Österreich, která je tvořena logem mincovny a textem „MÜNZE ÖSTERREICH“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“ a textem „ČESKÁ MINCOVNA“, se nachází při pravém dolním okraji mince“. Na rubové straně mince je stylizovaný monumentální český heraldický lev se srdečním štítem se znakem Slovenska. Pod lvem se nachází motiv rubové strany československé korunové mince z roku 1922. Po obvodu mince je v opisu text „100 LET ČESKO-SLOVENSKÉ KORUNY“ a letopočty „1919“ a „2019“. Text a letopočty jsou od sebe odděleny hvězdičkami. Příjmení autora mince akademického sochaře Vladimíra Oppla je umístěno vlevo pod lví tlapou. Hrana mince je vroubkovaná.

Při jiné příležitosti bude předána cena:

REKORDMAN ROKU – kategorie VYTRVALOSTNÍ REKORD

Nejdéle vysílaná ranní show v českém éteru

Evropa 2, spol. s r. o., první komerční rádio v Československu po roce 1989 a soukromá rozhlasová stanice, začala vysílat 21. března 1990. Populárním a jedním z nejposlouchanějších pořadů rádia je pravidelná Ranní show, spojená od 2. září 1998 s moderátorskou dvojicí Leoš Mareš a Patrik Hezucký. Oba moderátoři tak ke dni registrace každý všední den společně baví posluchače Evropy 2 už déle než 26 let – v pořadu, který včetně hudby, reklam a programových výplní trvá 180 minut, vždy od 6:00 do minimálně 9:00. Rekord, který nadále pokračuje a každým dnem narůstá, byl do České databanky rekordů zaevidován 2. října 2024.